Petra Soukupová (*1982), spisovatelka a scénáristka, vystudovala v roce 2008 FAMU – obor scenáristika a dramaturgie.  Za svůj debut K moři (2007) získala Petra Soukupová Cenu Jiřího Ortena a byla nominována na Cenu Josefa Škvoreckého a cenu Magnesia Litera.

Na způsob knihy K moři autorka vytvořila i scénář, který byl také oceněn a tento rok by K moři mělo být zfilmováno. Její další úspěšnou knihou je kniha Zmizet, za kterou byla také oceněna. 13. Října 2011 vychází její v pořadí třetí román Marta v roce vetřelce.

Autorčin příběh v knize K moři je rozepsán na pěkných 198 stran. Ty se primárně zaměřují na mezilidské vztahy a osobnost člověka. Kniha je rozdělena na tři části, v nichž jsou další podkapitoly, které vypovídají příběh jednotlivých postav. Text je zbaven snad všech nadbytečných součástí, jsou vystiženy jasné věci za jasných okolností. Autorka je tudíž stručná a strohá – zaujme tím nejen tématem této novely, ale i netradičním způsobem, jakým ho autorka podává. V knize se nenachází snad žádný „laskavý humor“. Humor je použit pouze v podobě častých sarkastických glos. Kritici knihu přirovnávají k próze Virginie Wolfové K majáku.

Hlavní myšlenkou této knihy jsou mezilidské vztahy, jak již už bylo napsáno. Autorka si pohrává s náchylností k samotě a vzájemností samoty v rámci rodiny. Je stanoven pevný děj, ve kterém však i tak nám naznačuje „co by, kdyby…“. Časově je kniha posazená do aktuální doby.

Kniha začíná stručným uvedením do osudů postav. Pak se ve zdánlivě krátkém časovém horizontu intenzivně protnou osudy všech, autorka se touto částí nejvíce zabývá. Je z reálného času nejkratší, ale za to vyplněn banálními okamžiky a zážitky. Třetí část knihy nás přivádí ke konci jejich příběhů. Za vším vysvítá nemožnost všech přiblížit se k sobě.

O postavách v této novele se dozvídáme jejich poklesy, slabosti, selhání či prohry. Jak uvažují, jak se podvádějí, nevěří si, litují a ponižují. Také jak jsou neteční, malicherní a povrchní. Dobré vlastnosti zůstávají ponořeny a vynořují se jen zásadnější negativní postřehy a charakteristiky.

O hlavním tématu vypovídá již hlavní obálka, na niž je vyobrazen Otec, který má v hlavě obrazy svých čtyř dcer. Motiv moře není až tak klíčový, avšak je to ta část, kdy se všichni sejdou a neumí, nebo nemají ani zájem mezi sebou komunikovat.

Shrnuto a podtrženo. Kniha je velmi zajímavá jak dějem, tak i použitou češtinou. Některé čtenáře určitě vtáhne do děje, některé nadchne a další třeba knihu odloží. Je však až mrazivé to, jak se kniha v některých aspektech podobá reálnému životu. Doporučuji

„PETROVA MATKA

Kateřina je stará, nemocná, bolí ji klouby na nohách a chodí se jí mizerně, nenávidí Magdu, že je mladá a hezká a že jí sebrala syna, Petřík už s ní netráví večery (i když to nedělal ani před tím příliš často, jen Kateřina to tak vidí) ani nedělní odpoledne, raději oba někam odejdou a je jim jedno, že ona nikoho nemá a nemůže jít ven. Nutí Péťu do svatby, ale myslí (protože se ji Magra zdá jako děvka a ty se nevdávají), že se spíš ona odstěhuje.

Doufá.

Kdyby ani ne půl rok na to, co začne nová etapa bydlení Petra a Magdy spolu, Kateřina nezemřela, ještě by Magdě pořádně znepříjemnila život. Ale umře. Právě akorát, dá li se to o smrti říct.“

SOUKUPOVÁ, Petra: K moři, Brno: Host, 2007. 198 s.